rádi bychom se Vám představili, kdo jsme a proč jsme se stali majiteli Pernikářky. Z katastru nemovitostí a také obchodního rejstříku jsou údaje lehce dohledatelné, nicméně málo vypovídající. Pocházíme ze Slezska, kde jsme již jednu památku ve formě usedlosti na samotě zachránili. Nachází se na jednom z vrcholů Moravské brány, mezi Jeseníky a Beskydami. V jejím okolí jsme také vysázeli na 100 tisíc dubů, buků a jedlí na místních svazích. Spolu se sochařským sdružením jsme tam vybudovali sochařský park, který si letos převzala pod správu obec. Do Prahy jsme se z toho krásného místa přestěhovali hlavně kvůli možnosti kvalitnějšího vzdělání pro děti.
Jako rodina jsme investorem projektu Nová Pernikářka. Bydlíme již více než 10 let naproti, na Ořechovce. Děti chodí do školy také na Praze 6. Když jsme se o koupi rozhodovali, významnou roli sehrál fakt, že je to lokalita krásná, s čistým prostředím a také velice klidná. Toto nechceme měnit, naopak vylepšit. Máme totiž skutečně v úmyslu zde jako rodina bydlet. Chystáme se vybudovat zde rodinné sídlo odpovídající čtvrti Hanspaulka ale také funkční pro 21. století. Nyní jsme čtyři a věříme, že toto místo přiroste našim dětem ve věku 15 a 16 let k srdci natolik, že jednou tu budou bydlet i s vnuky. Toto by jistě nepředstavovalo pro Pernikářku problém.
Původně nám v roce 2014 developeři nabídli finanční účast v jejich projektu, což jsme odmítli. Bylo nám líto zničit toto místo bezohlednou výstavbou bytů a vil. Pernikářku jsme znali z procházek po Hanspaulce. Toto prostředí nás oslovilo a vnuklo nám myšlenku pořídit si zde rodinné bydlení.
S ohledem na to, co Pernikářce hrozilo, se považujeme za jedny z největších mecenášů Hanspaulky v celé její historii. Koupí Pernikářky jsme zastavili developerský projekt čítající několik desítek bytových jednotek, tři vily, 70 parkovacích míst v garážích, tedy zástavba a využití ničící Pernikářku i její okolí zcela zásadním způsobem. Je nesporné, že naším projektem zachraňujeme historickou Pernikářku jako objekt a tuto lokalitu jako klidnou zónu bez masivní zástavby a zahlcení plochy. Tím prodlužujeme její trvání a ráz o dalších minimálně 100 let.
Co máme v plánu a už realizujeme:
Využití kulturní památky – budovy č.p. 59, je zatím předmětem úvah. Je možné, že tento úkol dokonce připadne až další generaci. V každém případě chceme památku opravit tak, aby se dožila dalších nejméně 100 let. Napadaly nás úvahy o jejím důstojném využití, například pro potřeby Nadace, kterou jsme zřídili a která již bez publicity funguje několik let. Má za úkol podporovat technickou vzdělanost mladých lidí, studentů a máme velice dobrý pocit z toho, že se nám (zatím výlučně z vlastních prostředků) povedlo rozdělit přes 180 nadačních příspěvků za více než 3,3 mil. Kč. Ale jak jsme zmínili, toto ponecháváme otevřené a možná skutečně jako výzvu teprve pro naše děti.
Jak jste si jistě všimli, s úpravami a změnami se již začalo, avšak pouze v souladu s body, které uvádíme výše. Byla svépomocně vyčištěna většina zahrady, vykáceny nálety i s kořeny a rovněž zanedbaná přerostlá „školka“. Pravidelně přikrmujeme vyskytující se 2 zajíce a sehnali jsme jim i sůl pro zvěř. Je hezké se občas na ně dívat. Přikrmujeme v zimě sýkorky, ale tyto jsou bohužel hubeny sojkami a strakami. Jako většina malých ptáků. Pěvci se už na Hanspaulce zásluhou strak a sojek téměř nevyskytují.
Odbornou firmou byly ořezány suché větve dubů. Duby jsme na ochranu proti stavbě i vnitřně na přechodnou dobu oplotili. Severní část zahrady byla zahradnickou firmou osázena keři a stromy a zaseta kvetoucí louka. Příští rok se to už barevně projeví. Tato část zahrady byla oplocena provizorně na 2-3 roky proti poškození stavebními firmami a proti okusu zajícem. Při dokončování zahrady bude oplocení zlikvidováno. Většina starého nepořádku po všech předchůdcích je již na skládce. Vnitřní stodoly byly zbořeny. Opuka, ze které byly postaveny, byla nepoužitelná a proto odvezena na skládku. Taktéž tašky a většina dřeva. Veškerý v budoucnu použitelný materiál jsme uskladnili na pozemku, včetně drcení a třídění, abychom nezatěžovali zbytečně komunikace.
Náš postup a způsob komunikace je otevřený a vstřícný. Když jsme byli informováni panem Ing. Ladislavem Trojanem o požadavku na přemístění vrtů pro Tepelné čerpadlo na základě obav o případné poškození již vzrostlých stromů na pozemku Pernikářky, i přesto, že jsou tyto obavy dle našich zjištění neopodstatněné, jsme s panem Trojanem požadavek opakovaně projednali. Dodali jsme dokumentaci i posudky na úrovni DUR a slíbili úpravu umístění v DSP.
Útoky spolků na vrty ale trvaly nadále, proto jsme vrty zrušily a budeme topit plynem.
Již od počátku, kdy jsme se rozhodli pro tuto investici, jsme měli snahu získat co nejvíce informací o Pernikářce jako takové. Udivilo nás, že informace byly většinou dílčí a k nalezení v různých pramenech. Jsme si jisti, že v takovém rozsahu a hloubce, jako my, jí zatím nikdo pozornost nevěnoval. Věříme, že z materiálů, které se nám povedlo nashromáždit, bude možné k danému místu jednou vydat souhrnné dílo, které bude mít hluboký význam pro vztah generací, které by ji měli obývat a udržovat jí. Nesporně pak tyto materiály poslouží všem a také Pernikářce, která si takovýto počin určitě zaslouží.
Jsme rádi, že jste navštívili naše webové stránky. Budeme vstřícní, pokud budete mít zájem vést skutečný a korektní dialog. Naším cílem je brzy bydlet na Pernikářce v rámci spokojených sousedských vztahů, založených na vzájemném respektu k sobě navzájem a k tomuto neobyčejnému místu.
2024 Copyright © Pernikářka